Jak zbohatnout?
Co je to bohatství?
Bohatství je pojem velmi relativní. Úplně jiný význam má třeba v zimbabwském Harare a jiný v kalifornském Beverly Hills. Pro někoho je nedostižným snem čistá postel a plný žaludek, jinému ke štěstí nestačí ani přepychová vila, jachta a soukromý tryskáč. Každý by si ale měl uvědomit, že být bohatý nemusí automaticky znamenat být i spokojený.
Prožít šťastný život v chudobě dokáže snad jen ortodoxní buddhista. Většina lidí se v životě bez hmotných statků neobejde. Bohatství však pro každého představuje něco jiného. Jinou představu o bohatství nejspíš bude mít úspěšný podnikatel nebo manažer a jinou třeba bezdomovec nebo matka živící z malého platu tři děti.
Cílem snahy o zbohatnutí by však nikdy nemělo být bohatství samotné, ale spíše využití možností, které člověku přináší. Sklouzne-li člověk k pouhému hromadění majetku a peněz, nebo naopak k jejich bezuzdému rozhazování, bohatství mu štěstí nepřinese. Růst zůstatku na kontě by neměl vést ke ztrátě soudnosti, zodpovědnosti a pokory...
Zbohatnout snadno a rychle
K tomu, aby člověk získal velký majetek, někdy stačí prostě jen mít štěstí. Někteří lidé se dokonce bohatí už narodí. Symbolem této nejjednodušší cesty ke zbohatnutí je dědička hotelového impéria Paris Hilton. Tato slečna ale zároveň může sloužit za příklad nezvládnutí role bohaté dědičky, byť v jejím případě se jedná spíše o pečlivě budovanou image.
K velkým penězům však mohou téměř bez vlastního přičinění přijít i lidé, jejichž rodiče hmotnými statky příliš neoplývali. Kromě dědictví po hodně vzdáleném příbuzném nebo třeba objevení ropného ložiska na zahradě to může být i velká výhra v loterii. Všechny tyto možnosti přitom jsou asi tak stejně pravděpodobné. Naftu hledá jen málokdo, ale sází skoro každý.
Jen za loňský rok se v Česku prosázelo skoro 100 mld. Kč. To je neuvěřitelných 11 650 Kč na každého občana staršího 18 let. Většině sázejících se ovšem nevrátí ani to, co prosázeli. Například pravděpodobnost hlavní výhry ve Sportce je jedna ku 14 miliónům. Naděje tu ale je. Například v květnu vynesla číselná kombinace 5, 12, 22, 32, 34 a 35 výherci 53 miliónů Kč.
Mít ten správný nápad
Vydělat miliónové částky obratem ruky se dá i jinak než sázením. Stačí k tomu mít ten správný nápad. Zůstaneme-li ještě chvíli u hrátek se štěstěnou, pak skvělý kousek se povedl třeba nadšenci, který před pár lety uspořádal na internetu loterii o miliardu dolarů. Registrace do loterie byla úplně bezplatná, její pořadatel nepotřeboval velký kapitál a přitom ani nic moc neriskoval. Nejednalo se však o podvod!
Nikterak majetnému pořadateli loterie stačilo najít pojišťovnu ochotnou pojistit případ, že by někdo hlavní výhru skutečně vyhrál - což nebyl s ohledem na mizivou pravděpodobnost vzniku této situace problém - a pak dobře prodat reklamní prostor na stránkách, kde se zájemci o loterii bezplatně registrovali. Genialita tohoto nápadu spočívala v tom, že astronomická výše výhry sama přitáhla pozornost. Mimochodem onu miliardu dolarů nakonec nikdo nevyhrál.
Na tomto příkladu je zřejmé, že jenom mít dobrý nápad ke zbohatnutí nestačí. Nutnou podmínkou pro dosažení úspěchu je schopnost tento nápad patřičně zpeněžit - tedy buď jej osobně zrealizovat, nebo dobře prodat. Není-li toho autor nápadu schopen, nejspíš nezbohatne, byť by byl jeho nápad sebelepší. Skvělých myšlenek, které někde zapadly nebo na nich nakonec vydělal někdo úplně jiný, je bezpočet.
Například duchovní otec satelitní telekomunikace Arthur C. Clarke na tomto převratném vynálezu nezbohatl kvůli tomu, že britský patentový úřad prý požadoval přihlášku vynálezu doložit funkčním modelem. To však bylo v roce 1945 poněkud obtížné naplnit. Svůj talent a invenci však pan Clarke dokázal velmi dobře zúročit na poli literatury - jak jinak než té vědecko-fantastické.
Zbohatnout podnikáním
Zbohatnout legálním podnikáním není v Česku vůbec jednoduché. Představa, že každý podnikatel je v balíku, aniž by pro to musel cokoliv zvláštního udělat, je nesmyslná. Rozhodnutí živit se podnikáním znamená nejen převzít zodpovědnost za vlastní osud, ale také bojovat s nepřehlednými a stále se měnícími předpisy, laxními úředníky, konkurencí, neplatiči, pomalými soudy atd.
Někomu se to povede lépe, jinému hůře. Je třeba si však uvědomit, že ve většině nejsou úspěšní velkopodnikatelé, ale spíše lidé podnikající v malém na živnostenský list, kteří se často potácejí na hranici ziskovosti. Se svou činností nepřestanou třeba jen proto, že prostě nevidí jinou alternativu - kromě přihlášení se do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce.
Na druhou stranu i živnostník může na svém podnikání slušně vydělat. Nemusí se přitom jednat jen o realizaci nějakého skvělého nápadu. Například šikovný a pracovitý obkladač, instalatér nebo elektrikář si svým podnikáním v malém může vydělat docela velké peníze. Řemeslníků spíše ubývá, takže ceny za jejich práci do budoucna ještě porostou.
Nejhorší, co však začínající podnikatel může udělat, je snažit se zbohatnout co nejrychleji a za každou cenu. K tomu by však kromě značně otrlé povahy potřeboval i notnou dávku štěstí. Daleko pravděpodobnější ovšem je, že takovýto "podnikatel" záhy narazí a nakonec prodělá. Úspěšní podnikatelé se shodují v tom, že bez trpělivosti a vytrvalosti by rozhodně neuspěli.
Zbohatnout prací
Bohatnout prací je pro většinu lidí nepřitažlivé. Platí to pro podnikání i zaměstnanecký pracovní poměr. Hodně lidí tvrdí, že to ani nejde. Pravdou je, že naprostá většina zaměstnanců si vydělá na živobytí, nejspíš i něco ušetří, ale o nějakém velkém zbohatnutí nemůže být řeč. Neplatí to ovšem bez výjimek. Existují totiž možnosti a profese, kde to může být i jinak.
Rozdíl mezi výší výdělku řadového zaměstnance a vrcholového manažera může dosáhnout až tisíců procent. Obrovské rozdíly jsou i mezi obory a okresy. Například zaměstnanec banky sídlící v Praze si v průměru vydělá čtyřnásobek mzdy pracovníka v zemědělství. Významnou roli samozřejmě hrají i kvalifikace, odborná praxe a pracovní výsledky každého zaměstnance.
Na velmi slušné peníze si mohou přijít zaměstnanci v oboru
informačních technologií, v reklamě a díky provizím i úspěšní obchodní
zástupci a různí zprostředkovatelé. Možnosti jsou tu ale i pro méně
atraktivní dělnické profese. Jen je za nimi třeba vyrazit do zahraničí.
Pracovníci profesí, o které je zájem, ovládají-li alespoň základy
cizího jazyka, si tak mohou během pár měsíců vydělat tolik, co v Česku
za celý rok.
Zdroj.měšec.cz